Crocus olivieri
Crocus olivieri obývá jižní část Balkánského poloostrova (400-1400), my jsme se s ním setkali na několika místech v severním Řecku a západním Turecku. Roste na loukách a v řídkých keřích. Jeho typickými znaky jsou 2-3 široké listy, žlutý květ(mohou být na bázi hnědé,nebo mít hnědé čárkování) a tvar prašníků mi připomíná tvar šípů. Kvete na jaře od února do dubna podle počasí. Je nenáročný jak v zahradě, tak hrnkové kultuře, v létě preferuje sušeji.
Crocus - šafrán/krokus je rozšířen v celé jižní a střední Evropě, severní Africe, západní Asii a nejdále na východ zasahuje až do západní Číny. Je známo přes 230 druhů krokusů. Většina kvete na jaře, jen asi čtvrtina vykvétá během podzimu a zimy. Podzimní krokusy bývají mnohdy mylně považovány za ocúny. Jasným rozlišovacím znakem jsou květy, které mají jen tři tyčinky, naproti tomu květy ocúnů jich mají šest. Při určování krokusů je každý detail důležitý např.: barva a tvar květu a listů, slupka hlíz, zbarvení nitek a prašníků, členitost blizny. V roce 2017 vyšla zatím poslední monografie Jánise Rukšánse: THE WORLD OF CROCUSES s podrobnými informacemi o tomto rodu.