Crocus nudiflorus
Crocus nudiflorus roste na severu Španělskaa jihovýchodě Francie, převážně v Pyrenejích kde šplhá až do 2000 metrů. Obývá převážně vlhké louky. Kvete od září do listopadu velkými fialovými květy bez listů. Oranžová čnělka je na konci jemně větvená, prašníky jsou stejné barvy. Květ je poměrně velký. Listy jsou někdy vidět již na podzim, ale plně se vyvíjejí až na jaře. Pěstujeme jej v humózní půdě jak v květináči tak v zahradě. Je nenáročný, dobře se množí dělením hlíz, stolony (je to jeden z mála druhů krokusů, který stolony vytváří) a semeny.
Crocus - šafrán/krokus je rozšířen v celé jižní a střední Evropě, severní Africe, západní Asii a nejdále na východ zasahuje až do západní Číny. Je známo přes 230 druhů krokusů. Většina kvete na jaře, jen asi čtvrtina vykvétá během podzimu a zimy. Podzimní krokusy bývají mnohdy mylně považovány za ocúny. Jasným rozlišovacím znakem jsou květy, které mají jen tři tyčinky, naproti tomu květy ocúnů jich mají šest. Při určování krokusů je každý detail důležitý např.: barva a tvar květu a listů, slupka hlíz, zbarvení nitek a prašníků, členitost blizny. V roce 2017 vyšla zatím poslední monografie Jánise Rukšánse: THE WORLD OF CROCUSES s podrobnými informacemi o tomto rodu.