Edraianthus sutjeskae

Edraianthus sutjeskae je endemická rostlina. Roste na skalách v kaňonu řeky Sutjeska v Bosně a Hercegovině. Obvyklá výška je 2-5 cm (zřídka 8cm). Trávovité listy jsou trochu lepkavé, lesklé, na hraně mírně zoubkované. Květy mají tvar zvonku, modro/fialové barvy s jemným mramorováním. Kvete v červnu a červenci. Rozmnožuje se semeny. Edraianthus sutjeskae pěstujeme venku, v kamenném substrátu s dobrým odtokem přebytečné vody. Pokud máte travertin, je nejlépe rozhodit semínka přímo na povrch kamene na svislou stranu s mírným odklonem od slunce. Nemá rád přemokření - uhnívá v krčku. Je mrazuvzdorný a při správném vysazení i vytrvalý. Pokud vydržíte a najdete rostlince vhodné místo, odvděčí se v létě záplavou modrých květů.

Zobraz detail o rodu Edraianthus.

Edraianthus - česky modroušek, je jarní skalnička z rodiny zvonkovitých. Pochází z horských oblastí Balkánu a izolované oblasti Itálie a Kavkazu. Květ ve tvaru modrého nebo bílého zvonku bývá podle druhu po jednom nebo v hlávkách, listy trávovité - mnohdy robustnější nebo zcela přisedlé. Většina modroušků roste ve skalních štěrbinách a náhorních travnatých loukách. Některé mají rády sluníčko, jiné mírně zastíněnou polohu. Kůlový kořen bývá často napadán hnilobou, proto je důležité zajistit rostlině sucho u krčku. Rostliny nebývají dlouhověké, ale pokud vytvoří semena, docela dobře se udržují samovýsevem, který nemusí být ovšem shodný s původní rostlinou. Jednotlivé druhy se snadno mezi sebou kříží. K nízkým druhům patří E. pumilio, E. sutjeskae, E. pilosulus, E.serpyllifolius. Nesmíme opomenout jeden skvost v tomto rodu: Edraianthus owerinianus. Pod tímto názvem byl dlouhá léta mylně rozšiřován a pěstován E. pumilio. Pravý E.owerinianus je kriticky ohrožená rostlina části Kavkazu. Zcela kompaktní bochánek připomíná svými listy spíš saxifragu. Květy má přisedlé, jasně modré s bělavým jícnem.