Daphne cneorum
Daphne cneorum se řadí do čeledi Thymelaeaceae vrabečnicovité. Roztroušeně obývá jižní a střední Evropu. V ČR se řadí ke kriticky ohroženým druhům. Roste v suchých trávnících, na pastvinách, v řídkých lesích v propustné zemině. Je to stálezelený keř dosahující výšky 5-20cm. Kvete voňavými, drobnými růžovými květy. V kultuře je to rostlina celkem nenáročná, rostoucí jak na plném slunci tak v mírném polostínu. Pěstujeme je v poměrně těžké půdě,, ale propustná půda by jim vyhovovala víc. V příliš humózní půdě může trpět houbovými chorobami. Na kyselost půdy se zdají být nevybíravé. Lýkovce moc nemnožíme, ale lze je množit řízkováním polovyzrálých výhonů, semenem, roubováním i hřížením.
Daphne - rozsáhlý rod čítající na 95 druhů stálezelných nebo opadavých keřů-keříků. Výška u některých přesahuje 2m Daphne genkwa, u nejmenších druhů Daphne petraea, Daphne jasminea, Daphne malyana zase pár centimetrů. Květy jsou bílé, smetanové, žluté, růžové, červené, fialové. Domovem jsou jim lesíky, skály i louky Evropy, severní Afriky a část Asie. V ČR máme rostoucí dva druhy: Daphne mezereum (lýkovec jedovatý) a Daphne cneorum lýkovec vonný. Většina lýkovců krásně voní, ale tato vůně bývá zrádná - lýkovce jsou prudce jedovaté. Na zahradách a skalkách jsou vyhledávanými rostlinami - mnohé jsou skvosty mezi skalničkami. Lýkovce se rozmnožují výsevem, vzácnější druhy řízkováním nebo roubováním. Některé druhy mají rády propustnou půdu s příměsí vápence, jiné zase kyselejší. Se sluncem je to obdobné. Některým přímé slunce nevadí, jiné musí mít toulavý stín. Doba kvetení od února do června. Na podzim mnohé remontují. Na zahradě pěstujeme: vyšší druhy: Daphne caucasica, Daphne oleoides, Daphne mezereum, Daphne alpina, Daphne calcicola - ten bohužel není v našich podmínkách plně mrazuvzdorný. střední druhy: Daphne arbuscula, Daphne cneorum, Daphne blagayana nízké druhy: Daphne petraea, Daphne malyana, Daphne jasminea - ten bohužel není v našich podmínkách plně mrazuvzdorný