Sternbergia

lužanka- šternbergia

Nemůžeme říci, že by bylo moc rostlin pojmenovaných po našem krajanovi.

O to více můžeme být hrdí, že jeden z nejhezčích rodů v rámci cibulovin má jméno po významném českém botanikovi Kašparu Šternberkovi.

České jméno lužanka se téměř neužívá. Rod Sternbergia v současné době obsahuje asi 8 druhů.

Všechny druhy kvetou žlutě až na jedinou bílou výjimku a tou je Sternbergia candida.

Většina druhů kvete na sklonku léta, ale i tady najdeme dvě, které se vymykají - Sternbergia candida a Sternbergia vernalis - vykvétají na konci zimy.

Rod je rozšířený od Španělska až po Střední Asii.

Srenbergia candida

 Tato výjimečná Sternbergie roste na jihu Turecka. My jsme ji našli v pohoří Baba Dag nedaleko Fethiye.

Byli jsme tam na konci března a už byla odkvetlá. Má velké bílé květy, které vydrží i přes dva týdny.

Potřebuje humózní, propustný substrát a sázíme ji dost hluboko, cca 10 cm od vrcholu cibulky. V létě má u nás sucho.

Sternbergia vernalis

 Druhá lužanka která kvete na jaře je Sternbergia vernalis (fisheriana). Její oblast rozšíření je poměrně široká - od Jihu Turecka až po země Střední Asie.

Přesto její zastoupení v kultuře je velmi omezené. Na naší zahradě je poměrně krátce a zdá se být bezproblémová, pokud jí dopřejeme letní sucho a kryt proti nadměrné zimní vlhkosti.

Pomalu přirůstá, což ostatně je dobrá vlastnost všech Sternbergií .

 Teď už se soustředíme na ty druhy , které kvetou na podzim. Pro všechny druhy platí, že vyžadují slunnou polohu a propustnou půdu.

Někdy se déle usazují na stanovišti, proto nedoporučujeme časté přesazování.

Sternbergia sicula

Sternbergia sicula je někdy považována za synonymum nejběžnější Sternbergia lutea.

Ať je to jak chce, tak tato rostlina je mnohem přisedlejší než běžná S.lutea a kvete bohatě poměrně velkými květy připomínající poháry.

Několik let od jejího získání rostly pouze listy a potom jako lusknutím prstu začala pravidelně kvést.

Přesný důvod neznáme, ale může to souviset s teplejšími léty, mírnějšími zimami, přihnojováním a usazením rostliny. Kvete v polovině září.

Sternbergia clusiana

 a závěr bychom rádi upozornili na krásný druh Sternbergia clusiana pocházející ze zemí Blízkého východu.

Z celého rodu má největší květy, které se v přírodě objevují v říjnu až listopadu a vždy bez listů. Roste na kamenitých suchých místech.

V našich podmínkách může snadno namrzat. Listy vytváří až po odkvětu, na našich zahradách až na jaře.

 Ještě je třeba zmínit další zástupce, se kterými se můžete setkat poměrně často - Sternbergia lutea - krásná, nenáročná a běžně dostupná.

A nesmíme zapomenout na Sternberia colchiciflora, se kterou se můžeme setkat i na jedné lokalitě na Slovensku. Bohužel tento druh má jednu nectnost - málo kvete.

Sternbergie nejsou příliš náročné rostliny na pěstování. Největším nepřítelem je narcisová moucha, která dokáže načisto zničit i velký trs za jednu sezonu.

Zatím jsme nenašli žádnou účinnou obranu proti tomuto škůdci.

Není příliš žlutě kvetoucích cibulovin, které kvetou na podzim. Tak jestli žádnou nemáte, určitě si nějakou pořiďte, vždyť už jen to jméno je krásné :-)