Iris

kosatec

Reticulátní Irisy (Subgenus Hermodactyloides)

V dnešní části se zaměříme na populární drobné kosatečky souhrně nazývané retikulátní (síťkované) – podle slupky jejich cibulky, která mi vzdáleně připomíná povrch jutového pytle.

Pocházejí ze západní a střední Asie a kromě dvou výjimek jsou u nás plně mrazuvzdorné.

Některé druhy a většina kultivarů jsou vhodné pro celoroční pěstování venku i v našich středoevropských podmínkách.

Začínají kvést podle počasí již v druhé polovině února a kvetou do poloviny dubna pouze s jedinou výjimkou a tou je Iris vartanii.

 Iris vartanii

Iris vartanii – jediný na podzim kvetoucí zástupce rodu Iris pochází z Izraele a to trochu vypovídá o jeho nárocích.

V létě potřebuje naprosté sucho až do poloviny pozdního podzimu a bohužel nesnáší teploty pod bodem mrazu.

Vykvetl nám zatím pouze jednou a domníváme se, že hlavním důvodem proč nekvete je nedostatek výživy a světla,

Roste totiž v zimních měsících. Tento snímek je pořízený 10. listopadu, několik dní po první zálivce. Ihned po odkvetení vytváří listy.

Zatahuje na jaře a od té doby už mu nedáme ani kapku vody.

Iris winogradowii

 Výrazně odlišné nároky má Iris winogradowii. Pochází z Kavkazu pouze z jediné horské oblasti v Gruzii.

Z toho vyplývá, že nemá rád horko a sucho a ještě se zdá , že mu vyhovuje půda s kyselou reakcí.
Ze všech retikulát má největší květy barvou připomínající jarní prvosenky.

Pěstujeme ho celkem úspěšně jak ve skalce tak v květináči.

Iris sp. reticulata

Dalším druhem, který stojí za to představit, je Irisek, kterému bohužel nemáme přiřazené jméno- pracovně jej nazýváme

reticulata sp. Turecko, ale vlastně ani nevíme jestli z Turecka pochází. Před více než 15 lety jej Marcela získala a od té doby se pomalinku rozšiřuje po skalce.

Oproti hybridním Iris reticulata má menší květ a v tomto případě platí doslova - co je malý to je hezký.

Iris kolpakowskiana

Posledním zástupcem jsme zvolili překrásný Iris kolpakowskiana pocházející ze středoasijského Tian Shanu. V přírodě je poměrně variabilní.

V létě jsou rostliny v suchu, ale ne v přílišném horku. Tuto rostlinku máme vypěstovanou ze semen, tím naznačuji, že celý podrod(hrozné slovo) se dá ze semen množit celkem dobře.

Od výsevu po květ to trvá zhruba 5 let.

Na závěr bych chtěl zmínit, že existuje celá řada krásných kultivarů, které jsou snadno dostupné a svou nenáročností na pěstování uspokojí každého milovníka cibulovin.

Poslední snímek je z našeho vyvýšeného záhonu kde několik kultivarů pěstujeme.