Fritillaria I

řebčík

Hned na úvod, aby bylo jasno - řebčíky miluju, od počátku mého zahradničení jsem se do nich zakoukal a tahle láska nezrezivěla. A proč to píšu...protože čtyři stránky, které jsem si vytyčil pro toto téma jsou zoufale málo i jen pro letmý pohled tímto krásným rodem.

V současné době je do rodu řazeno cca. 150 druhů a subspecií. Fritillarie můžeme najít v Evropě, severní Africe, Asii, Japonsku a Severní Americe.

Dnešní povídání začneme rostlinami Turecka a Řecka. Na území těchto států je největší rozmanitost rodu. V druhé části se dotkneme okrajově dalších druhů z jiných oblastí.

Fritillaria alburyana

 Začneme rovnou z "vostra". Fritillaria alburyana je pojmenovaná po významném Tureckém botanikovi. V přírodě se nachází na východě Turecka, kde roste v nadmořských výškách mezi 2000 až 2800 mnm. Je mimořádná pro svou růžovou barvu. V přírodě kvete v květnu a v červnu, ovšem v kultuře již v průběhu března a dubna. Na pěstování není vůbec snadná, potřebuje dlouhou chladnou zimu a sušší léto.

  Fritillaria aurea

 Dalším skvostem je Fritillaria aurea. Jak již název napovídá má krásné zlaté soudkovité květy s šachovnicovitým vzorem, který je ještě výraznější u variety ciliciotaurica. Druh obývá s třední a jižní Anatolii kde roste v nadmořských výškách nad 1800 mnm. Pěstování je podobné jako u předešlého druhu pouze je mírně shovívavější k pěstitelským přehmatům.

Ráda vytváří drobné pacibulky, díky kterým se dá poměrně snadno množit. Dopěstování do květu z nich trvá zhruba 4 roky. Oba druhy pěstujeme- (ostatně tak pěstujeme většinu řebčíků) v květináči v propustné půdě.

Fritillaria pinardii jistě nemá tak pompézní květy jako dva předešlé druhy, ale přesto ji máme moc rádi, je poměrně hodně variabilní . Areál rozšíření má ve velké části Turecka a dále zasahuje do Sýrie, Iránu, Arménie a Libanonu. Na snímku je velice pěkná forma z jižní Anatolie, která v průběhu kvetení zvedá svoje okvětní plátky jako sukně...

Fritillaria pinardii

F ritillaria pinardii je snáze pěstovatelná nežli dva předešlé druhy a celkem úspěšně ji lze zkusit na nejssuší části skalky s dobře propustnou půdou. Je to drobná cibulovina dorůstající maximálně 15cm. Většinou kvete hnědě, ale máme žluto-zeleně zbarvené exempláře.

Všechny tyto tři druhy jsou u nás plně mrazuvzdorné.

Fritillaria obliqua

 Po určitém váhání jsme nakonec jako zástupce Řeckých Fritillarií vybrali Fritillaria obliqua. Rostliny dorůstají až 30 cm a mohou mít až 4 sladce vonící, černé květy. Na tomto snímku Vám mohou připadat spíš hnědé, ale věřte, že když na ně přímo nesvítí slunce jsou černé jako tma. Rostou v okolí Athén a my jsme se s nimi setkali na Řeckém ostrově Evvia (Euboia). Existuje ještě varieta tuntasia, která je robustnější. Údajně dorůstá do výšky 40 cm a nese až 6 květů. U nás je momentálně ve stadiu 5 letého výsevu.

F.obliquu pěstujeme podobně jako ostatní druhy. Vyžaduje pouze větší přísun živin a nejsme si jistí její mrazuvdorností, ikdyž

-10C° přestála bez jakýchkoliv obtíží.

Ještě drobná poznámka k dostupnosti Fritillári í obecně. Poměrně malá část je dostupná díky komerčním pěstitelům, v obchodních centrech, zahradnictvích nebo na internetu. Mnoho druhů šlo získat ze zahraničí před odchodem Velké Británie z Evropské Unie, což je bohužel díky legislativě EU a Velké Británie v současnosti nemožné a tak zbývá poslední možnost a tou je výsev semen z výměn skalničkářských klubů.