Popis rodů
2023
2022
2020
2018
Cestování
Ostatní

Datum: 18.prosinec 2023

Erythronium - kandík

Erythronium

kandík


Už jako kluk jsem počátkem března každoročně propátrával očima místa, kde právě tou dobou vylézali flekaté listy pro mě téměř posvátné cibuloviny a doufal, že bude v listech vidět zárodek růžového květu. Listů jsem se dočkal nakonec vždycky, ovšem s květy to bylo horší, až jeden rok vykvetl a to byl panečku svátek. Samozřejmě se jednalo o kandík psí zub Erythronium dens-canis. Tehdy jsem ještě nemohl tušit, že existují klony, které kvetou opravdu neochotně, ale naštěstí už máme na zahrádkách spoustu těch, co kvetou každoročně a dokonce se i pomalu rozsemeňují, ale pohled na ně se neomrzí.

Etrythronium dens-canis


Erythronium patří do čeledi liliovitých Liliaceae, v našich končinách se můžeme setkat s původní populací Erythronium dens-canis pouze na Medníku. My jsme se s ním setkali ve Španělsku a v několika zemích Balkánského prostoru (tam rostou ty nejkrásnější formy) například E.dens-canis var.niveum, jak už název napovídá s květy bílými. Vyskytují se ještě v Evropské části Turecka.

Pro návštěvu dalšího druhu je třeba se posunout pořádných pár kilometrů na východ, kde se můžeme setkat s Erythronium caucasicum, který se liší od E.dens-canis var.niveum pouze v detailech.


Erythronium dens-canis var.niveum

Pro návštěvu dalšího druhu je třeba je třeba se posunout pořádných pár kilometrů na východ až na Kavkaz, kde se můžeme setkat s Erythronium caucasicum, který se liší od E.dens-canis var.niveum pouze v detailech.

 Při dalším putování východním směrem se postupně setkáme s Erythronium sulevii, E. sibiricum a E. krylovii. Všechny tyto druhy vznikly postupným oddělováním od E. sibiricum.

A ještě dále na východ zavítáme na Korejský poloostrov a Japonské ostrovy, kde jak správně tušíte narazíme na Erythronium japonicum. Tento druh nám na zahradě nechce růst. Zkoušeli jsme ho několikrát a zatím odolává, ale my se jen tak nevzdáme...zdá se, že není zcela mrazuvzdorný a největším problémem jsou jarní mrazíky při rašení.

 

Erythronium krylovii

 Když už jsme se vydali východním směrem tak po překonání Tichého oceánu se objevuje západní pobřeží Severní Ameriky a s ním spousta nových druhů a většina z nich je opravdu atraktivní. Jedná se často o druhy, které jsou vícekvěté a v barvách bílé, růžové a přidává se i žlutá. Nejpestřejší je květena Kalifornie a jako jejího zástupce jsme vybrali Erythronium californicum.

 Zdá se to být druh celkem nenáročný, který zvládá celkem dobře i naše horká léta. V Kalifornii roste ve světlém stínu v borových a dubových lesích na severních stráních ve výškách mezi 100 až 1500 m.n.m.. U nás se musí spokojit s javorovým stínem a nezdá se, že by mu to příliš vadilo. Velmi pomalu se rozrůstá a pravidelně tvoří semena.

Erythronium californicum

Posledním druhem, na který nám dnes zbylo místo je Erythronium americanum, kde roste ve středu a na východě USA. Pokud jsem v úvodu zmiňoval, že E.dens-canis má klony, které moc rádi nekvetou, tak to ještě není nic proti E. americanum a E. albidum skoro by se chtělo parafrázovat slavný citát - vidět kvést E.americanum a zemřít...dělám si samozřejmě legraci, ale listů jsme měli od tohoto druhu vždy jak pro kozu a květ ani jeden. Až jednou jsme v nabídce jedné dnes už neexistující skotské firmy našli tento druh s přípisem: "co cibulka to květ" a to vše jen za pouhých 5 liber. Neváhali jsme ani chvilku a objednali. A příští rok světe div se - opravdu vykvetl!