Arisaema flavum

Když jsme si připravovali těchto pár řádků pro představení rostliny, tak jsme byli v šoku z oblasti Locus classicus (prvotní naleziště) tohoto druhu. Rostlina byla popsána v Jemenu a zasahuje až do Etiopských hor. Rozlehlejší areál jejího rozšíření je však himalájská část Asie. Ve východní části areálu jejího rozšíření se vyskytuje ssp.tibeticum. Je to poměrně nízká Arisaema jak název napovídá s velkou převahou žluté, ale vyskytují se tam i zelené a hnědé tóny. Rostlina je plně mrazuvzdorná. Pěstujeme ji v jílovité, vápencové půdě a nezdá se že by měla problémy. Rozrůstá se velmi zvolna, semena tvoří málo.

Zobraz detail o rodu Arisaema.

Arisaema je rod velký a velmi pestrý (minimálně 195 druhů). Až teprve nedávno jsme se dočetli její český název - lítostka. Těžiště výskytu je Čína a Japonsko. Některé druhy se vyskytují i v jižní Asii, Africe, Mexiku a severní Americe. Rostliny z Číny a Japonska jsou též známé jako Kobří lilie. Obecně mají rády polostín až stín a jen velmi málo jich je v našich podmínkách plně mrazuvzdorných. K těm mrazuvzdorným patří např. Arisaema flavum. Naopak jedna z nejkrásnějších - Arisaema sikokianum se musí na zimu schovávat. Arisaemy mají krásné květy ve tvaru toulce a neméně krásné semeníky. Abychom tuto krásu viděli, musíme mnohdy ohnout záda a podívat se pod list, kde se květ schovává. Rostliny pěstujeme v hlinito-písčité půdě, pod stromy. Na zimu většinu hlíz (podle míry mrazuvzdornosti) vybíráme z volné půdy a ukládáme do sklípku (k bramborám), volně uložené v plastové bedýnce. Vzácnější hlízy zasypáváme suchou rašelinou.